Vyhláška 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody

69

VYHLÁŠKA

ze dne 30. září 2015

o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

Ministerstvo
pro místní rozvoj stanoví podle § 14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se
upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s
užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č.
104/2015 Sb.:

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a)
rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na
vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich
rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní
hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období,
vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,

b)
některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve
vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé
vody pro dům.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)
zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich
části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné
tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla,
nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,

b)
vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující
zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla;
vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím
samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů
tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění
prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na
základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,

c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb,

d)
podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového
prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou
umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná
kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným
tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,

e)
započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená
koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li
některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo
stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se
vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu
vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v
zúčtovací jednotce,

f)
podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody
podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1
části B k této vyhlášce,

g)
náměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na
instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a
na začátku daného zúčtovacího období,

h)
nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady
skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb,
tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na
přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu
teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů,

i) referenčním příjemcem služeb příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy se rovnají průměrným nákladům na vytápění připadajícím na 1 m²
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím
období a jehož spotřeba společně připravované teplé vody v m³ se rovná průměrné spotřebě teplé vody na jednoho příjemce služeb v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období,

j) srovnáním s referenčním příjemcem služeb uvedení nákladů na vytápění referenčního příjemce služeb na 1 m²
započitatelné podlahové plochy, uvedení součinu těchto nákladů a
započitatelné podlahové plochy příjemce služeb a uvedení spotřeby
společně připravované teplé vody referenčním příjemcem služeb.

§ 3

Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce

(1)
Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až
50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí
poskytovatel služeb. Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se
v zúčtovací jednotce provede pro dané zúčtovací období pouze jednou. U
všech příjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m² započitatelné podlahové plochy stejná částka.

(2)
Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o
metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se
použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost
vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Rozdíly v
nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné
podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou
instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o
20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v
daném zúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“). Pokud dojde k
překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu
výpočtové metody takto:

a) hodnota spotřební složky se u příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m² započitatelné
podlahové plochy překročily limitní hodnotu, upraví tak, aby se náklady
příjemce služeb na vytápění připadající na 1 m² započitatelné
podlahové plochy rovnaly limitní hodnotě, tedy 80 % průměrné hodnoty za
zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena spodní hranice alespoň
80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, nebo 200 % průměrné
hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena horní
hranice nejvýše 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku,

b)
hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od
spotřební složky nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a zůstatek se
rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrů měřidel podle
zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s
použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou
náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou, a

c)
pokud po rozdělení zůstatku podle písmene b) překračuje u některého z
ostatních příjemců služeb hodnota nákladů na vytápění připadajících na 1
m² limitní hodnotu, upraví poskytovatel služeb výpočtovou
metodu obdobně podle písmen a) a b), a to i opakovaně, dokud všichni
příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v
nákladech na vytápění připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

(3)
V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalována
měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů
na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce
služeb stejným způsobem jako složku základní.

(4)
Odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování
nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb
nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

(5)
Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o
metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na
vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich
odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u
tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k
této vyhlášce.

(6)
Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování
nákladů na vytápění nemohla být u příjemce služeb instalována z
prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce
služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši
průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m²
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Spotřební složka
nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné hodnoty
spotřební složky a započitatelné podlahové plochy.

(7)
Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 5 jsou součástí úhrady
spotřební složky nákladů na teplo na vytápění v zúčtovací jednotce,
které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období.

(8)
Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění se pro odečítané zúčtovací období
odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě
spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m²
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného
v odstavci 5. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění, u kterých nelze zpětný odečet
zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije
průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

§ 4

Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce

(1)
Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody
činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na
vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka
100 % nákladů.

(2)
Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel
služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

(3)
V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány
vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel
služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro
rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti
podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše
bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu
vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr
teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na
základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví
poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost
podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a
rozsahu využívání teplé vody.

(4)
Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným
ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich
odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u
tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k
této vyhlášce.

(5)
Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí úhrady
spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce,
které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období.

(6)
Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací
období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby
zúčtovací jednotky připadající na 1 m² podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4.

(7)
Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí
poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů
instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6
platí obdobně.

§ 5

Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce

(1)
Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s
vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a
náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto
náklady podle množství spotřebovaného tepla pro přípravu teplé vody v
zúčtovací jednotce zjištěného podle množství paliva na její přípravu,
zejména podle spotřeby mimo otopné období, případně, není-li to možné,
použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na přípravu teplé vody ve výši
40 % a na vytápění ve výši 60 %.

(2)
Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění
podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a
nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plocha
bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou
započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k
této vyhlášce. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů
podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k
celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

(3)
Náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými příjemci
služeb ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány
vodoměry, rozúčtuje poskytovatel služeb na tyto příjemce služeb podle
evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací
jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto příjemcům
služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb.

(4)
Při poruše měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování
nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel
služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického
hlediska srovnatelných zúčtovacích období.

(5)
Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a
nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o
metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo
instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí

a)
spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické
náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny;
nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

b)
základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a
nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

c)
spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na
spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro
rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování
podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které
připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se
původní a nový příjemce služeb jinak,

d)
základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů
zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce
služeb.

(6)
Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a
jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu
změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí

a)
základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a
nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

b)
spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných
přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo
zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,

c)
základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu
dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce
služeb,

d)
spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady
na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou
vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.

(7)
Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce
služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotky.

§ 6

Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb

Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede

a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m³ spotřebované na poskytování teplé vody,

b)
za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a
tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na
poskytování teplé vody v Kč/m³,

c)
za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na
teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a
nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,

d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m²,
v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro
rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období,
součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle
zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění
zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet
náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr
instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce
služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných
přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m³, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,

e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m² započitatelné podlahové plochy,

f)
podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na
vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé vody,

g)
koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a
pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb,

h)
informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních
emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní
rok, za který jsou dostupné, pokud byla poskytovateli služeb dodána
tepelná energie ze soustav dálkového vytápění a pokud tyto informace
uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu
upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických
odvětvích,

i)
informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných
zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií, pokud dodavatel tepelné
energie uvedl tyto informace ve vyúčtování podle právního předpisu
upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických
odvětvích,

j)
popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb
ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství
dodané tepelné energie, pokud tento popis uvedl dodavatel tepelné
energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování
dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,

k)
v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na
vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období
předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto
obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

l)
kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického
konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním
samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotka, a není-li
takového energetického konzultačního a informačního střediska, kontaktní
údaje pro veřejnost jiného energetického konzultačního a informačního
střediska,

m)
další informace o energetických konzultačních a informačních
střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této
vyhlášce,

n)
odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické
účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k
této vyhlášce,

o)
informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení
sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této
vyhlášce,

p)
srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě
elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na
internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1)
Vznik právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2)
Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování
teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo
přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č.
372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této
vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí
účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Vyhláška
č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody mezi konečné spotřebitele, se zrušuje.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 376/2021 Sb. Čl. II

Rozúčtování
a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody
mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem
nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č. 269/2015
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Ministryně:

Ing. Šlechtová v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy

1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání

a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání.

b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou t_i (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:

kde je

s – součinitel [ – ]

t_i
– teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná
místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem

t_es – průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru

t_is – průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C)

2.
místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné
těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným
tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)

a)
Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké
rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých
délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící
vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí
objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.

b)
Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní
i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným
tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o
hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce

kde je

n – navýšení [-]

S – povrch potrubí [m²]

A – podlahová plocha místnosti vynásobená koeficientem podle tabulky v úvodní části tohoto bodu [m²], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení činí nejvýše 1,0 (k + n ≤ 1).

c)
V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností,
velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro
rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich
podlahovou plochu.

B.
Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody

Koeficienty
pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní
složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným posouzením podle
rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody

Výpočet
spotřební složky nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 a spotřební
složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede podle
vzorce

S_ni = X • S_c • P_ni / [P_c + (X – 1) • P_n], [Kč]

kde je

P_c – celková plocha v zúčtovací jednotce [m²]

P_ni – plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m²]

P_n – součet Pni

S_c – celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]

S_ni – spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]

X – násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3)

Poznámka:

Při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha.

Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti

Dlouhodobé
měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví denostupňovým
výpočtem. Pokud nejsou potřebné výpočtové údaje k dispozici, použijí se
hodnoty podle této tabulky:

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání zjištěné spotřeby tepla

Ve
srovnání podle § 6 písm. k) se zjištěná spotřeba tepla za aktuální
zúčtovací období porovná se zjištěnou spotřebou tepla za stejné období
předchozího roku, která je upravena podle vzorce

S_upr = (D_akt / D_před) . S_před,

kde je

S_upr – zjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku upravená s ohledem na klimatické podmínky,

D_akt – počet denostupňů v otopném období za aktuální zúčtovací období,

D_před – počet denostupňů v otopném období za stejné období předchozího roku,

S_před – zjištěná spotřeba tepla za stejné období předchozího roku.

Počet
denostupňů zjistí poskytovatel služeb podle údajů z
hydrometeorologických stanic v dané lokalitě nebo postupem podle
vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a
dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro
vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních
tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie
konečným spotřebitelům.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Další informace obsažené v rozúčtování

A.

Text další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích:

„Další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích

Energetická
konzultační a informační střediska (EKIS) poskytují veřejnosti
bezplatné energetické poradenství. Jejich seznam a kontaktní údaje jsou
dostupné na internetové adrese:

https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS“.

B.

Text odkazů na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti:

„Odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti

https://www.mpo-efekt.cz/

https://chytra-volba.cz/“.

C.

Text informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů:

„Informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů

Příjemce
služeb a poskytovatel služeb, kteří jsou ve sporu, se po dohodě mohou
podle zákona o mediaci obrátit na zapsaného mediátora a v rámci mediace
uzavřít mediační dohodu. Tu mohou následně předložit soudu ke schválení.

Jsou-li
poskytovatel služeb a příjemce služeb vzájemně ve vztahu podnikatele a
spotřebitele, může spotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu podle
zákona o ochraně spotřebitele podáním návrhu České obchodní inspekci
nebo jinému subjektu pověřenému Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jde-li
o majetkový spor, může strana sporu na základě rozhodčí smlouvy
(smlouvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky) uzavřené mezi příjemcem
služeb a poskytovatelem služeb zahájit u rozhodce nebo stálého
rozhodčího soudu rozhodčí řízení a domáhat se vydání rozhodčího nálezu
podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tento
postup však nelze využít, pokud jde o spor ze smlouvy mezi příjemcem
služeb a poskytovatelem služeb, kteří jsou vzájemně ve vztahu
spotřebitele a podnikatele, a zároveň byla rozhodčí smlouva (smlouva o
rozhodci nebo rozhodčí doložka) uzavřena po 30. listopadu 2016.“.

Poznámky pod čarou

¹)
Čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25.
října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a
2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
Čl. 1 body 6, 8 a 10 a Příloha bod 4 směrnice Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice
2012/27/EU o energetické účinnosti.
Čl. 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze
dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných
zdrojů.