406/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o hospodaření energií
Změna: 359/2003 Sb.
Změna: 694/2004 Sb.
Změna: 180/2005 Sb.
Změna: 177/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 574/2006 Sb.
Změna: 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb.
Změna: 393/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 177/2006 Sb. (část)
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 299/2011 Sb.
Změna: 53/2012 Sb.
Změna: 165/2012 Sb.
Změna: 318/2012 Sb.
Změna: 310/2013 Sb.
Změna: 165/2012 Sb. (část), 318/2012 Sb. (část)
Změna: 103/2015 Sb.
Změna: 131/2015 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) (dále jen
„Unie“) a stanoví:
a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a
povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,
b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické
koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití
obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,
d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na
energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,
e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a
využití obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.
§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod,
spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo
vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti
užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,
c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody
nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo
průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z
prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou
proti směru jeho přirozeného sdílení,
d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov
sloužících k nakládání s energií,
e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů,
vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož
procesu, vyjádřená v procentech,
f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro
pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění,
chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a
osvětlení,
g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná
energie, která se předává teplonosné látce,
h) klimatizačním systémem zařízení sloužící pro úpravu parametrů
vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy,
i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný
příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či
požadovaných standardů vnitřního prostředí,
j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj
tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a
slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,
k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený
výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti
uvedené výrobcem,
l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý
elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,
m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené
informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,
n) energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající
nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém
hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem
a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na
zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně
doporučení k realizaci,
o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o
posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a
ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku
včetně výsledků a vyhodnocení,
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově
soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní
konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,
q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je
určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,
r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech
prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená
vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy,
s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25
% celkové plochy obálky budovy,
t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové
hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému
prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v
přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo
sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,
u) technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení,
větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy
nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů,
v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou
náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která
vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na
údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu
odhadovaného ekonomického životního cyklu,
w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou
energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu
pokryta z obnovitelných zdrojů,
x) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který
nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné
k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při
zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její
přeměnu, přepravu a distribuci,
y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané
náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou
stavbu,
z) ústřední institucí ústřední orgán státní správy a jiný orgán České
republiky vymezený v příloze XII Rozhodnutí Komise 2008/963/ES, kterým
se mění přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a
2004/18/ES o postupech pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o
seznamy zadavatelů a veřejných zadavatelů.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při
používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do
provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku
spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do
provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na
životní prostředí lze posoudit samostatně,
b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku
spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do
provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž
nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,
c) energetickým štítkem označení výrobku spojeného se spotřebou
energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních
zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem,
d) informačním listem normalizovaný přehled informací týkající se
výrobku spojeného se spotřebou energie,
e) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se
spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během
životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se
spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí
během celého životního cyklu,
f) jinými hlavními zdroji voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky
spotřebované výrobkem při běžném používání,
g) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou
energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za
úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,
h) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou
energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl
zhotoven,
i) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a
která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem,
popřípadě obchodním označením,
j) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem
písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti
povinnosti vyplývající z tohoto zákona,
k) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v
Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,
l) dodavatelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii nebo
dovozce, uvádějící výrobek spojený se spotřebou energie na trh nebo do
provozu v Unii; pokud tito neexistují, považuje se za dodavatele
jakákoli osoba, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobky
spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje tento zákon,
m) obchodníkem osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na
splátky nebo předvádí výrobky spojené se spotřebou energie konečným
uživatelům,
n) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v
důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v
lidském chování,
o) energetickou službou činnosti, jejichž účelem je ověřitelné a
měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo
jejichž účelem jsou úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky
účinných technologií nebo provozní činností, údržbou nebo kontrolou,
p) smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a
poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti
užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního
závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně
stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému
dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním
úsporám,
q) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,
která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení
účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho
budovy,
r) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo
výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke
zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace
vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.
HLAVA II
ENERGETICKÉ KONCEPCE
§ 3
Státní energetická koncepce
(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím
cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale
udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie,
konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro
obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.
(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v
oblasti nakládání s energií.
(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva
průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro
informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu
Parlamentu České republiky.
(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo
nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení
je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.
(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní
energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu
vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení
nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích^2).
(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního
rozvoje^4).
(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a
strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda
nařízením.
§ 4
Územní energetická koncepce
(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s
energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo
obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné
nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského
rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s
přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje
vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné
stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje
potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud
využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a
vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je
to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení
ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s
energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a
vychází ze státní energetické koncepce.
(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech
řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a
určuje strategii pro jejich naplňování.
(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní
náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.
(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3
posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda
návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je
v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své
stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo
nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým
návrhem územní energetické koncepce souhlasí.
(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost
podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část
nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce
přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou
krajem nebo hlavním městem Prahou.
(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad
územního rozvoje nebo územního plánu^4).
(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o
uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží
ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci
státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou
koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím
uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem
pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.
(8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické
koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce
v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán
státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence
na podnikání v energetických odvětvích^2), pokud je k tomu vyzván.
(9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a
strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy
o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.
HLAVA III
STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A
DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
§ 5
(1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a
druhotných zdrojů energie (dále jen „Program“) je dokument vyjadřující
cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické
náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se
schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného
rozvoje^3).
(2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo a předkládá
jej ke schválení vládě.
(3) Ministerstvo vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o
výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu
zohlední v návrhu Programu na další období.
(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního
rozpočtu na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a
snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř
nulovou spotřebou energie,
b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b),
g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s
energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických
úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
j) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické
náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických
posudků,
k) pobídky malým a středním podnikatelům^18) vyrábějícím výrobky
spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke
splnění požadavků na ekodesign,
l) rozvoj energeticky úsporných budov,
m) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů,
průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,
n) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a
domácnosti,
o) poradenství a propagaci energetických služeb.
(5) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle
odstavce 4.
HLAVA IV
NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE
§ 6
Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie
(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie^2)
je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí
změna dokončené stavby^4), zajistit alespoň minimální účinnost užití
energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím
právním předpisem.
(2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a
vnitřní distribuci tepelné energie a chladu^2) je povinen u nově
zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se provádí změna dokončené
stavby^4) na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné
energie a chladu, zajistit účinnost užití rozvodů energie a vybavení
vnějších rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem.
(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a
solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných
čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných
zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o
předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto
zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo
návodu na použití.
§ 6a
Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních
systémů
(1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných
rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků
jednotek^5) povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů
tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole
provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a
příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3
písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání
této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím
výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků
jednotek povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž
výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního systému
ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3
písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání
této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a
klimatizačních systémů musejí být splněny tyto podmínky
a) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,
které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na
rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu^2) může
provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1
písm. c) nebo osoba podle písmene d),
b) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,
které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na
rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu^2), provádí
držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla,
c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný
energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d) nebo osoba podle
písmene d),
d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontroly
klimatizačních systémů včetně zpracování příslušné zprávy může provést
a zpracovat také osoba usazena v jiném členském státě Unie, pokud je
oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného
členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle
zvláštního právního předpisu^5a),
e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a příslušných rozvodů
tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních systémů podle
odstavce 2 musejí být zpracovány objektivně, nestranně, pravdivě a
úplně.
(4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a vnitřní
rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných
domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy
jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a
vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v
rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje
poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).
(5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o
kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách
klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle
odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné
dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.
§ 7
Snižování energetické náročnosti budov
(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky
na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a
při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před
jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení
stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který
obsahuje hodnocení
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově
optimální úrovni od 1. ledna 2013,
b) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou
spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a
uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné
moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky
vztažná plocha bude
1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016,
2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,
3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018,
c) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou
spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 1 500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy
s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna
2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší
než 350 m2 od 1. ledna 2020,
d) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných
zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování
tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém
dodávek energie“).
(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník
budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na
energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a
stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o
změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou
náročnost nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství
vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené
budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či
ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově
optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky
budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,
b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního
předpisu,
c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti
budovy podle prováděcího právního předpisu.
(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny
dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení
energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo
technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu
energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo
společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou
náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu
splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky
obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního
předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným
stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které
jsou povinni uchovávat 5 let.
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími
dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou
povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii
z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze
státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků
pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v
budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění
se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné
instalace,
c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby
tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených
prováděcím právním předpisem,
d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody
stanovenými prováděcím právním předpisem,
e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto
budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na
internetových stránkách ministerstva,
f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad
nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný
zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle
zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto
měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a
kontrolu,
g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou
tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s
ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody
každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné
energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo
zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem
podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo
nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo
společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu
těchto přístrojů.
(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3
nemusí být splněny
a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,
b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní
památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové
zóně^12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění
některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně
změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník,
vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným
stanoviskem orgánu státní památkové péče,
c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro
náboženské účely,
d) u staveb pro rodinnou rekreaci^13), které jsou užívány jen část roku
a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby
energie, k níž by došlo při celoročním užívání,
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a
zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok,
f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník
budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým
auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na
životnost budovy a její provozní účely,
g) u budov zpravodajských služeb,
h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke
speciálnímu využití,
i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven
objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně
tajné nebo Tajné,
j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím
organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je
užívá.
(6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují
na dodávky uskutečňované
a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci,
b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených
prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku;
nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem,
c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud
společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas^5) s odlišnými
pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím
právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se
prokazuje energetickým posudkem.
(7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné
domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň
požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny
dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro
budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu
energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a
ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a
vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti
budovy.
(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
regulujícími dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého
bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné
energie, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé
vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 7a
Průkaz energetické náročnosti
(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je
povinen
a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při
výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,
b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1.
července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2
a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než
250 m2,
c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4
písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro
vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu
Unie,
d) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala
povinnost opatřit si průkaz podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit
průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,
e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické
inspekci.
(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni
a) opatřit si průkaz
1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. při pronájmu budovy,
3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením
smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,
2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením
smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu
kupní smlouvy,
2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu
nájemní smlouvy,
d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti
podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,
e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy
prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo
její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede
klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího
právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a
reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu
neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních
materiálech nejhorší klasifikační třídu.
(3) Vlastník jednotky^5) je povinen
a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě
jednotky,
2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv
týkajících se nájmu jednotky,
b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní
smlouvy,
c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti
podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji jednotky,
2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,
d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky
prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo
její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede
klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího
právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a
reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu
neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních
materiálech nejhorší klasifikační třídu.
(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší
změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení
změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově
a musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b),
nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k
výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního
předpisu^5a),
b) být součástí dokumentace^14) při prokazování dodržení technických
požadavků na stavby^15),
c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm.
a) a b) obsahovat energetický posudek,
d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,
e) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je
přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v
§ 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které
jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí
se v památkové rezervaci.
(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v
budově stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz
podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek
elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé
3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm.
c).
(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část
této budovy včetně jednotky.
(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené
části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu,
která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla
provedena před 1. lednem 1947.
(10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle
odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné
dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola
průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k
vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.
§ 8
Energetické štítky
(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují
požadavky označování energetickými štítky, dodání informačních listů a
zpracování technické dokumentace, stanoví přímo použitelný předpis
Evropské unie nebo prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je
uveden v prováděcím právním předpise.
(2) Dodavatel je povinen
a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém
jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním
předpisem^10),
b) uchovávat technickou dokumentaci podle odstavce 3 pro účely
kontroly, a to nejméně po dobu 5 let od vyrobení posledního dotčeného
výrobku spojeného se spotřebou energie,
c) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci technickou
dokumentaci podle odstavce 3 a všechny doklady prokazující správnost
informací uvedených na energetickém štítku, v informačním listu a v
technické dokumentaci,
d) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci nebo Evropské
komisi elektronickou verzi technické dokumentace, a to do 10 pracovních
dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce nebo Evropské
komise,
e) poskytovat na požádání obchodníkům okamžitě a bezúplatně potřebné
energetické štítky a informační listy výrobků spojených se spotřebou
energie,
f) zahrnovat informační list výrobku spojeného se spotřebou energie do
všech informačních a reklamních materiálů týkajících se výrobku
spojeného se spotřebou energie,
g) uvést na energetických štítcích a v informačních listech správné
informace založené na metodách a postupech měření podle prováděcího
právního předpisu^10).
(3) Technická dokumentace musí obsahovat
a) obecný popis výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) provedené konstrukční výpočty, stanoví-li tak prováděcí právní
předpis,
c) protokoly o zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o
těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými notifikovanými osobami
podle jiných právních předpisů^11),
d) výpočty nebo odvození informací uvedených v písmenech a) až c) v
případě, že tyto informace byly získány formou zkoušek u podobných typů
výrobků spojených se spotřebou energie umožňující ověření přesnosti
uvedených informací včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků
spojených se spotřebou energie, u nichž byly informace získány stejným
způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.
(4) Obchodník je povinen
a) řádně viditelným a čitelným způsobem vystavit na nebo u výrobku
spojeného se spotřebou energie energetický štítek a poskytnout
informační list v českém jazyce v informačních a reklamních materiálech
týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie, které jsou k
výrobkům spojeným se spotřebou energie přiloženy, když jsou prodávány
konečným uživatelům,
b) opatřit výrobek spojený se spotřebou energie příslušným energetickým
štítkem na místě stanoveném v prováděcím právním předpise^10), a to v
českém jazyce, kdykoli je výrobek spojený se spotřebou energie, na
něhož se vztahuje prováděcí právní předpis^10), nabízen nebo předváděn,
c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu
nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu,
internetu, telemarketingu nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž
nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel uvidí vystavený
výrobek spojený se spotřebou energie, tak, aby byly konečnému uživateli
informace uvedené na energetickém štítku a v informačním listu
zpřístupněny podle prováděcího právního předpisu^10).
(5) Dodavatel a obchodník jsou dále povinni uvádět odkaz na třídu
energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v
a) informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie
nebo cenu výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) informačních a reklamních technických materiálech popisujících
konkrétní technické parametry výrobku spojeného se spotřebou energie
uveřejňovaných v písemné nebo elektronické formě.
(6) Požadavky na energetické štítky, informační listy a technickou
dokumentaci podle tohoto zákona se nevztahují na použité výrobky
spojené se spotřebou energie, jakékoli dopravní prostředky pro přepravu
osob, zvířat nebo věcí a na štítek s údaji o výkonu nebo jeho
ekvivalent připojený k výrobku spojenému se spotřebou energie z
bezpečnostních důvodů.
(7) Náležitosti označování výrobků spojených se spotřebou energie
energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a
informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické
účinnosti a podrobnosti obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí
právní předpis^10).
§ 8a
Ekodesign
(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují
požadavky na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanoví
přímo použitelný předpis Evropské unie a seznam těchto výrobků je
uveden v prováděcím právním předpise.
(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen
a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie,
pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody, po
označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího
právního předpisu,
b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné
označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně,
pokud jde o význam a tvar označení CE,
c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o
shodě v českém jazyce.
(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku
spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen
a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení
shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení
posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace
uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k
ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení
o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické
inspekce,
c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se
spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu
shody a k ES prohlášení o shodě,
d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy,
poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se
vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě
energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud
tak stanoví prováděcí právní předpis,
e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou
energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému
užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil
výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle
prováděcího právního předpisu.
(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný
zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit
dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle
tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky
spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.
(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují
na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky
spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo
předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být
uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky
stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES
prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy
ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a
jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
Energetický audit
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy
nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle
odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické
hospodářství energetický audit v případě, že
a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie
vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním
předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají
celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní
roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím
právním předpisem,
b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na
energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).
(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen
zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství
energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4
roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a
akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle
české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s
energií^19) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém
environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující
systémy environmentálního managementu^20), který zahrnuje energetický
audit.
(3) Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy
nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a),
nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k
výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního
předpisu^5a),
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo
vlastníka budovy nebo energetického hospodářství nebo podnikatele,
který není malým nebo středním podnikatelem, v případě, že pro ně
nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1 nebo 2, jsou
a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci,
b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického
auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v
případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a
příspěvkové organizace,
c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle
odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění
osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného
členského státu Unie.
(5) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na
a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu
elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny
a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití
energie podle prováděcího právního předpisu,
b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá
požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.
(6) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9a
Energetický posudek
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy
nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro
a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo
při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným
tepelným výkonem vyšším než 200 kW, pokud se nejedná o alternativní
systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému
dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie,
b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo
podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném
příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší
než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,
c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení
ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby
elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování
tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje
tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce
stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,
které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,
d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně
z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od
rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné
rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o
celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,
e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování
energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie,
snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití
obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny
a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských
finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z
prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel
podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu
podpory jinak,
f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů
podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k
nárokům jednotlivého programu jinak.
(2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy
nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí
zajistit energetický posudek také pro
a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo
při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným
výkonem nižším než 200 kW,
b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při
větší změně dokončené budovy,
c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze
spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo
druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění,
chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c).
(3) Energetický posudek musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a),
nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k
výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu
Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního
předpisu^5a),
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,
c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),
1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,
2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové
dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo
3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a
stavebního povolení;
to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána
státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického
zákona.
(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo
vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou
a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle
odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění
osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného
členského státu Unie,
b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci.
(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického
posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9b
Hospodárné užití energie ústředními institucemi
(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na
dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické
podmínky, kterými jsou
a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se
vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší
dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných
předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,
b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se
vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň
nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší
dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných
předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,
c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady
2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi
vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů
označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky,
minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,
d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a
Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s
ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída
palivové účinnosti podle tohoto nařízení,
e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel
zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až
d),
f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny
dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní
památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové
rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické
náročnosti budov a
g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída
energetické náročnosti budov.
(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou
nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské
soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru
mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s
nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší
účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy
spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické
náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou
energetické náročnosti.
(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním
systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách
vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky
vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu
spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně
nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku
zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému
monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu
spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských
služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke
speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve
kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací
stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění
bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s
nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.
§ 10
Energetický specialista
(1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem
oprávnění uděleného ministerstvem k
a) zpracování energetického auditu a energetického posudku,
b) zpracování průkazu,
c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie,
nebo
d) provádění kontroly klimatizačních systémů.
(2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou
a) složení odborné zkoušky, které se prokazuje protokolem o výsledku
zkoušky podle § 10a,
b) plná svéprávnost,
c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3,
d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4.
(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v
souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na
ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem
z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání
bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^7)
způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.
Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá
bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem,
jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve
kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3
letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo
rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o
bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož
je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního
pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.
(4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje
vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských
nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a
jejich oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a 3
roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v
oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky, energetických
zařízení nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné
vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky,
energetických zařízení nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru.
(5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených
správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.
(6) Energetický specialista je povinen
a) předat zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné
energie a zprávu o kontrole klimatizačního systému, průkaz, energetický
audit a energetický posudek vlastníkovi budovy, společenství vlastníků
jednotek nebo nájemci budovy,
b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické
nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním
činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke
svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit
energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo
právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení
činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b, nebo
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o
kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie nebo zprávu o
kontrole klimatizačního systému vlastnoručním podpisem, svým jménem,
číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených
činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění uděleným
ministerstvem a datem zpracování; evidenční číslo energetického
specialisty nesmí být používáno na jiných než na výše uvedených
dokumentech,
d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence
ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů údaje
týkající se energetického auditu, energetického posudku, průkazu,
zprávy o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a
zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,
e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní energetické inspekci
dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a
a zpracovaným zprávám o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů
tepelné energie, k zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k
zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým auditům a
energetickým posudkům,
f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného
zpracovávat energetický audit a energetický posudek, být pojištěn pro
případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s
výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl
úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí
trvat po celou dobu výkonu činnosti,
g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má
majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je
vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie,
klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického
hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává
energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo
2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1,
h) absolvovat přezkušování podle § 10a,
i) zpracovávat příslušné dokumenty v souladu s ustanovením § 6a odst. 3
a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 3 a 5 a § 9a odst. 3 a 5 a podklady
pro jejich zpracování uchovávat po dobu 5 let.
(7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat pravidelné
průběžné aktualizační odborné vzdělávání podle § 10a (dále jen
„průběžné vzdělávání“); součástí této povinnosti je podání žádosti o
absolvování průběžného vzdělávání způsobem umožňujícím dálkový přístup
nejpozději 3 měsíce před uplynutím 3 let od termínu udělení oprávnění
nebo od termínu absolvování posledního průběžného vzdělávání.
(8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c odst. 1 a
a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterému se bude průběžné
vzdělávání vztahovat,
b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného vzdělávání,
c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech
prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů
prokazujících odbornou způsobilost.
(9) Vzor žádosti o udělení oprávnění, vzor žádosti o absolvování
průběžného vzdělávání a rozsah údajů předávaných energetickým
specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech
energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.
(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu^21) způsobenou
neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým
auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole
provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole
klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným
posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování.
§ 10a
Odborná zkouška, průběžné vzdělávání a přezkušování energetických
specialistů
(1) Odborná zkouška
a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je
stanoven prováděcím právním předpisem,
b) je pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební
komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí podle pravidel
stanovených prováděcím právním předpisem,
c) je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který vydává zkušební
komise, a který Státní energetická inspekce bezodkladně předává
ministerstvu.
(2) Průběžné vzdělávání
a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti
platných právních předpisů upravujících hospodaření energií,
energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, energetické
účinnosti výroben energie včetně výroben energie využívající
obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených
prováděcím právním předpisem,
b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená
ministerstvem,
c) je ukončeno písemným odborným testem energetického specialisty z
oblastí uvedených v písmenu a); test se vykonává za účasti člena
zkušební komise nebo jiné osoby jmenované ministerstvem,
d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného vzdělávání, který
organizace předává energetickému specialistovi a v kopii ministerstvu.
(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v
průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a
úspěšné absolvování písemného odborného testu.
(4) Přezkušování
a) se provádí na základě výzvy Státní energetické inspekce před
zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, a to
1. na návrh ministerstva v případě neúspěšného absolvování písemného
odborného testu podle odstavce 2 písm. c), nebo
2. z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání správního deliktu
podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst.
1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; správní delikt je spáchán opakovaně,
pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za
správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto
správních deliktů, a
b) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává
zkušební komise a který předává ministerstvu.
(5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b) na žádost
organizace, jestliže
a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné vzdělávání podle
odstavce 2 písm. a),
b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly
ovlivnit výsledky její činnosti, a
c) vyčíslí cenu odborného kurzu pro průběžné vzdělávání tvořenou
náklady a přiměřeným ziskem,
a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost
organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně.
(6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně,
ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k průběžnému
vzdělávání.
(7) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného
vzdělávání a přezkušování, pravidla a jednání zkušební komise a
organizace pořádající průběžné vzdělávání stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 10b
Vydání a zrušení oprávnění a zápis energetického specialisty do seznamu
energetických specialistů
(1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky
pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu energetických
specialistů. Ode dne předání žádosti žadatele o udělení oprávnění
Státní energetické inspekci k provedení odborné zkoušky do dne předání
protokolu o výsledku zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu
lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
(2) V případě, že uchazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace
prokazující jeho odbornou způsobilost, může uchazeč znovu podat žádost
po uplynutí 6 let od podání původní žádosti.
(3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne energetického specialistu
ze seznamu energetických specialistů v případě, že energetický
specialista již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10
odst. 2 , požádá o zrušení oprávnění, nezúčastní se přezkušování nebo
neuspěje při přezkušování podle § 10a odst. 4 anebo se nepřihlásí nebo
nezúčastní průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 7. Oprávnění zaniká
smrtí energetického speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom
případě ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu
energetických specialistů.
(4) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o
zrušení oprávnění povinen okamžitě ukončit činnost, pro kterou mu bylo
zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se
zapisují následující údaje
a) číslo oprávnění,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
c) datum narození,
d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa),
g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační
číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud
energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou,
i) datum absolvování průběžného vzdělávání.
(2) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavce 1 jsou
veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
§ 10d
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících
energii z obnovitelných zdrojů
(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon
odborných činností spočívají cích v instalaci vybraných zařízení
vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami,
které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou
činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího
než 5 let.
(2) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z
obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě
Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních
předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem
podle zvláštního právního předpisu^5a).
(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých
internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle
zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a
vědecká hodnost uchazeče,
b) datum narození,
c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,
d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení
vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na
základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.
§ 10e
Smlouva o energetických službách
(1) Smlouva o energetických službách (dále jen „smlouva“) musí být
písemná a musí dále obsahovat
a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být
prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie,
kterých má být dosaženo,
b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má
být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně
velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích
po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,
c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy,
termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo
úspory energie,
d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory
energie, které zahrnují minimálně
1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je
počítána dosažená úspora, a
2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční
výše nákladů podle bodu 1,
e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo
souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,
f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci
subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,
g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za
poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených
finančních úsporách,
h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených
úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,
i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se
dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie,
změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,
j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení
sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a
k) sankce za porušení smluvních povinností.
(2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle
zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat
náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato
ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně.
§ 10f
Seznam poskytovatelů energetických služeb
(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační
systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů
energetických služeb.
(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je
ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů
energetických služeb na svých internetových stránkách.
(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o
fyzických osobách
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
d) adresa místa trvalého pobytu a
e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o
právnických osobách
a) název nebo obchodní firma,
b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
c) adresa sídla,
d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační
složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji
zřizuje, a
e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.
(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez
zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou
údajů, které jsou vedeny v základních registrech.
§ 10g
Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb
Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže
osobu, která
a) o výmaz ze seznamu požádala,
b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,
c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo
d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.
§ 10h
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona
a) údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z informačního systému cizinců.
(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa pobytu,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který
subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí.
(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
f) omezení svéprávnosti,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
f) omezení svéprávnosti,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo
informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím
současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její
aktualizaci a vyhodnocování,
b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí
jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou
spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních
budov v České republice, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,
c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,
d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov
a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na
životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z
obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací
efektivního využívání energie , propagací využívání obnovitelných a
druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie
a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o
dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů
energetických služeb,
h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za
účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních
organizacích a prezentace dosažených výsledků,
i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty a vede seznam
energetických specialistů,
j) pověřuje organizaci, která provádí průběžné vzdělávání energetických
specialistů, a stanovuje pravidla jednání této organizace,
k) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního
rozvoje,
l) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic
a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,
m) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem
podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z
obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
n) vede Systém monitoringu spotřeby energie,
o) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických
specialistů,
p) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,
q) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při
plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,
r) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se
kombinované výroby elektřiny a tepla,
s) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se
energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných
prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské
komisi.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační
složku státu.
§ 11a
zrušen
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 12
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty
nebo činnost osoby oprávněné provádět instalaci,
b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie
nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie
a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití
rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů tepelné energie
nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
e) jako vlastník klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem
vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z
povinností podle § 7 odst. 1,
g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní
1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst.
2 nebo 3,
2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo
3. některou z povinností podle § 9 odst. 4, nebo § 9a odst. 1 nebo 4,
h) jako vlastník budovy nesplní některou z povinností podle § 7a odst.
2,
i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a
odst. 3 nebo 7,
j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní
instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů
1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a),
nebo
2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. g) na
základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek,
k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu
stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. f),
l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady
1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle §
3 odst. 5,
2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo
3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v
uplynulém období podle § 4 odst. 8,
m) jako energetický specialista
1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou
nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných
rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,
2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně průkaz,
3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně energetický audit,
4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně energetický posudek,
5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, nebo
6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k)
nebo l),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c),
d), e), f), , g) nebo m) bodu 5, nebo 6.
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2,
3 nebo 4.
§ 12a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty
nebo osoby oprávněné provádět instalaci,
b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na
podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro
1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3
odst. 5,
2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo
3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v
uplynulém období podle § 4 odst. 8,
c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie
nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie
a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití
rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů
v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na
použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,
f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící kotle
se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody tepelné energie nesplní
některou z povinností podle § 6a odst. 1,
g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící
klimatizační systém se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW
nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z
povinností podle § 7 odst. 1,
i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle §
7 odst. 2 nebo 3, nebo
2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,
j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesplní
některou z povinností podle § 7a odst. 2,
k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy
nebo energetického hospodářství
1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství energetickému auditu
podle § 9 odst. 1,
2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,
3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst.
1, nebo
4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a
odst. 4 písm. a),
l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a
odst. 3 nebo 7,
m) jako energetický specialista
1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou
nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných
rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,
2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně průkaz,
3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně energetický audit,
4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně
nebo neúplně energetický posudek,
5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6,
6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo
7. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4,
n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační
třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních
materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d),
o) jako podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem,
1. nezpracuje energetický audit podle § 9 odst. 2, nebo
2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,
p) v rozporu s § 10d nezajistí výkon odborných činností spočívajících v
instalaci vybraných zařízení pouze fyzickými osobami, které jsou
držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,
q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného
odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,
r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu dále tím, že
a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §
8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,
b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie
uvedenými v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 4,
c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §
8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky poruší
některou z povinností podle § 8 odst. 5,
d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na
trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a
odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,
e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh
nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a
odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,
f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §
8 odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e),
nebo
g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených
se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle §
13c odst. 2 písm. c), d) nebo e)
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
d), e), f), g), k) bodu 2 nebo 4, písm. l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7),
písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),
b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i)
nebo j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), k)
bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1
písm. o) bodu 1 nebo písm. r) nebo podle odstavce 2.
§ 12b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická
inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti
se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje
ústřední inspektorát.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.
(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů
chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo
spravedlnosti, pokud u některých staveb Ministerstvo spravedlnosti
vykonává působnost stavebních úřadů.
(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy^8)
při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí
jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1, 4
nebo 5. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná
stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla
o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na
které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny
elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce
v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena
povinnost vypracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a).
(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při
pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace,
pokud umisťují výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném
příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem
státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že
pro dané území je vydána územní energetická koncepce.
(4) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje
závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním
řízení u staveb důležitých pro obranu státu^17).
(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje
závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním
řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra. 101. V § 14 odst. 4
se slova „a § 13“ zrušují.
§ 13a
Kontrola
(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona provádí Státní
energetická inspekce.
(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu
státu^17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění
úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie
České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu
pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v
objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací
zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb,
u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního
úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.
HLAVA VI
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 13b
(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.
(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na
ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají
tato sídla
a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,
b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,
c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,
d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,
e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,
f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,
g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,
h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,
i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,
j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj.
(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely
hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají
územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní
energetické inspekce.
(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního
inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel. Výběr,
jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o
státní službě.
§ 13c
(1) Státní energetická inspekce je oprávněna
a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných
nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich
odstranění,
b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým
auditem a o lhůtách,
c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Programu splňují podmínky a
účel poskytované dotace,
d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších
opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících
vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,
e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení
účinnosti užití energie a o jejich finančních a správních rámcích,
f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k
výkonu její činnosti.
(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou
výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo
dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo
přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a
na energetické štítky. V této souvislosti je Státní energetická
inspekce oprávněna
a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k
posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky
tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících
požadavky na ekodesign a na energetické štítky,
b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků
spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují
požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie
upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky,
c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda
výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo
přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a
na energetické štítky; provedení těchto rozborů se zajišťuje u
příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek
nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie
upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, hradí
náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,
d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily
zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby
neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,
e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo
distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je
odstraněn protiprávní stav,
f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou
energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit
zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho
znehodnocení,
g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské
komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky
spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků
spojených se spotřebou energie.
(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh
ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je
seznámit s výsledky šetření.
(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání
proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být
splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení
budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna
do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí,
příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a
právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi
provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato
lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší
než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se
lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím,
že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.
(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny
do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na
energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební
povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna
dokončené stavby
a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v
rámci programu, nebo
b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem
životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo
Ministerstvem zemědělství.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXXV zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 299/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 318/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních
systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický
audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost
o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince
2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do
3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba
více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost
podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání
nejstaršího oprávnění.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní
tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie
musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a
považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle §
7a odst. 1 písm. a).
Čl. II zákona č. 103/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č.
406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní
energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č.
406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č.
406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé
období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude
vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití
obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.
5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen
zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince
2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období
3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se
takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto
zákona.
6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna
2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a
následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009
o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených
se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010
o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích
výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích
o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010
o energetické náročnosti budov.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012
o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o
zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně
některých zákonů.
4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve
znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování
energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické
dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické
spotřebiče uváděné na trh.
6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba
označení CE.
6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí
energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování
energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické
dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické
spotřebiče uváděné na trh.
11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ve znění pozdějších předpisů.
14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003
o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L
124, 20. 5. 2003, s. 36.
19) ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií.
20) ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu.
21) § 2950 občanského zákoníku.